(Výběr z textů. zdroj1/ zdroj2)Jeff Monson na první pohled zapadá do všech klišé, které jste mohli slyšet o profesionálních bojovnících v ringu: pětatřicetiletý neuvěřitelně silně stavěný, s oholenou hlavou, potetovaným tělem a povětšinou zlým výrazem ve tváři. Pokud ovšem poznáte tohoto výjimečného bojovníka z USA blíže, brzy si uvědomíte, že se jedná o inteligentního člověka, mimořádně schopného dohlédnout za hranice zápasnické klece.
Otázka: Abychom ihned na začátku smetli ze stolu všechny možné předsudky, pane Monsone, co přesně jste? Anarchista, komunista, terorista, chuligán?
Jeff Monson: Jsem anarchista, člověk, který chce odstranit veškerou třídní hierarchii ve společnosti a instituce, které posilují tuto nerovnost.
Otázka: Myslíte si, že válka v Iráku může být interpretována nejen jako tažení za ropou, ale také jako náboženská křížová výprava?
JM: Nemohu vůbec věřit tomu, že tahle válka je náboženskou křížovou výpravou, protože je zcela nemyslitelné, aby si Bush a jeho nohsledi skutečně mysleli, že když páchají svá zvěrstva, jednají ve jménu božím. Když posíláte svoje občany umírat za ekonomický zisk, uzavíráte zákulisní dohody s diktaturami, které na veřejnosti odsuzujete, odstraňujete normy na ochranu životního prostředí a likvidujete rozpočtové programy na pomoc chudým a duševně nemocným, je těžké ospravedlnit to ve jménu křesťanství.
JM: Média nejsou ničím jiným než propagandistickým nástrojem, plivajícím myšlenky, které jim poskytla vláda, aby si získaly pozornost otupělých mas lidí. Zbraně hromadného ničení, teroristé, povstalci, demokracie... během svého pobytu v Japonsku jsem v hotelu měl přístup k mezinárodnímu tisku a viděl jsem šokující rozdíl mezi objektivním zpravodajstvím a tím, co máme zde v USA.
JM: Cestování po světě mě naučilo, že lidé jsou opravdu produktem svého prostředí. Bída, korupce a nesvoboda rodí nespokojenost. Třídní nerovnost je dalším zdrojem bouří. Staré přísloví říká že „peníze jsou kořenem všeho zla“, ale ve skutečnosti je to třídní nerovnost, která většině lidí zabraňuje, aby si uvědomili sami sebe (naplnili svůj potenciál) – a právě to je podle mě základem lidské bídy.
Otázka: První Dodatek Ústavy USA každému občanu zaručuje svobodu slova. Na druhé straně většina komunity profesionálních bojovníků se na vás nedívá zrovna přívětivě kvůli vašim nonkonformním názorům. Jak se s tím vyrovnáváte osobně a nemyslíte si, že v lidských myslích už není místo pro listinu základních práv a svobod?
JM: Ústava je pouhý cár papíru, který se změní nebo je ignorován pokaždé, když mocným začne být nepohodlná. K tomu dochází ji od okamžiku jejího schválení. Ukázalo se to znovu, když Kongres umožnil prezidentovi, aby sám vyhlašoval válku, což je porušení ústavy. Pro mě a obecně pro anarchisty je ale nejdůležitější otázka: jak mě může vůbec nějaká listina nebo jiná osoba zaručit MOJI svobodu? Kdo má právo stanovit mi MOJE práva? Ústava mi zaručuje svobodu slova proto, že přes 200 lety se nějací bohatí bílí statkáři rozhodli ze své dobroty že bych měl mít takové právo? Deklarace nezávislosti prohlašuje, že všichni lidé se rodí sobě rovni. Pokud je tomu tak, jak mohu rozhodnout o tom, jaká práva bude mít jiný člověk? Proto na USA pohlížím jako pravlast pokrytectví.
Otázka: Existuje vůbec nějaký soulad s důrazem anarchistů na nenásilí a vaší profesí a životem profesionálního zápasníka?
JM: Ne všichni anarchisté věří v nenásilí. Existují různé myšlenkové proudy, říkající, že odpor proti útlaku je nutný. Myslím, že kariéru v zápasnickém ringu zde není možno zmiňovat, protože to je zaměstnání a násilí je prostě součástí soutěže.
Některé jeho výroky:
„Každé velké hnutí ve Spojených státech, od hnutí za občanská práva, přes ženská práva až po huntí pracujících, bylo výsledkem toho, že lidé povstali a porušovali zákon, odmítli stát vzadu v autobusech, odmítli jen sledovat, jak po nich vláda požaduje, aby se vzdali svého majetku,“ uvedl Monson.
„Teď tyto lidi vidíme jako průkopníky. Jenž tehdy, tehdy byli zločinci – doslova zločinci. Nehájím sám sebe: v jistý moment musíte povstat.“
Monson, který se podle svých slov účastnil protestu v Port of Olympia v listopadu 2007 a dalších akcí proti Irácké válce, chtěl prý rovněž zveřejnit své politické přesvědčení.
„Když země vede ilegální válku, nemůže se po vás chtít, abyste stál stranou,“ dodal.
Řekl, že se právě vrátil z Nikaraguy, kde se setkal s nejhorší chudobou, kterou kdy viděl. Zahraniční cesta mu prý otevřela oči tématu celosvětové chudoby.
„Jsme spoluviníci,“ tvrdí, „je to o konzumerismu. Chceme levné televize, levné oděvy, levné boty Nike. My ty lidi vykořisťujeme.“
Žádné komentáře:
Okomentovat