24. 3. 2014

Spike Lee versus Malcolm X?

   Americký film Jednej správně z roku 1989, napsaný a režírovaný Spikem Lee, který si v něm zároveň zahrál hlavní roli, je zajímavý především díky své myšlenkové jedinečnosti. Vybočuje z řady filmů tehdejších afroamerických režisérů, kteří podle myšlenek mnoha černošských aktivistů 20. století často stavěli svoje filmy na myšlenkách panafrikanismu a hledání identity afroamerického etnika. Tento článek je tedy pojat zejména jakožto videoanalýza myšlenek z tohoto filmu v porovnání s myšlenkami afroamerických aktivistů 20. století.




   Film "Jednej správně" se odehrává v prostředí, kde se na malém prostoru NewYorkské měststké čtvrti potkávají příslušníci mnoha odlišných etnik a kultur. Spíš by se ovšem dalo říci, že tyto etnika do sebe navzájem narážejí vinou etnického separatismu a nacionalismu. Mnoho příslušníků různých etnik má přitom pocit práva na to, aby se mu ostatní etnika a kultury přizpůsobovaly -


   Každý zde žijící národ, či etnikum, má ve své historii také osoby, které považuje za svoje morální, politické či duchovní vůdce. Ve filmu je taktéž popisován ten problém, že mnoho různých etnických příslušníků má v rámci toho svého nacionalismu pocit, že jeho vůdci jsou hodnotnější, než vůdci toho druhého. Lépe řečeno násilím do okolí šíří to, co je pro něj osobně hodnotné. Jako například v této scéně, která je součástí zápletky celého filmu, kdy se jeden z afroameričanů s přezdívkou "Šťoural" domáhá toho, aby fotografie autorit které uznává on, visely na stěně pizzerie kterou vlastní italoameričan Sal.



   Ke konfliktům přitom dochází v těchto ulicích dnes a denně. Krom různých autorit tu na sebe naráží i hudba populární mezi různými etniky, jako třeba ve scéně kdy Radio Raheem "soupeří" s místními portorikánci o to, kdo vytáhne větší hlasitost ze svého boomboxu. Pro tento film složila skupina Public Enemy na zakázku režiséra filmu Spika Lee známý track "Fight the Power", kde staví kontroverzním způsobem na paškál osoby populární mezi bělošským etnikem USA, jako byli John Wayne nebo Elvis Presley. Dávali tak na vědomí skutečnost, že se Elvis dle jejich názoru stal ikonou hudebního průmyslu ve Spojených státech hlavně díky jeho barvě kůže, jelikož rock n roll byl v té době převážně doménou právě afroameričanů. John Wayne se zase v minulosti dopustil několika xenofobních poznámek, když například v rozhovoru pro Playboy v roce 1971 přiznal, že věří v bílou nadřazenost, jelikož afroameričané se mu nezdáli dostatečně schopní. 

   V následující scéně také můžeme vidět, jak snadno vznikají v těchto čtvrtích mezietnické konflikty, jelikož i neúmyslné ušpinění boty může přerůst v pokus o pogrom. Dále se zde také ukazuje, jak se v těchto etnických skupinách často zavrhují ti, kdo mezi sebou budují mosty přátelením se s osobami z jiného "týmu". Fungují zde i takové věci jako například závist na to, co zde jaká etnická skupina dokázala. 



   V následující scénce italoameričan Pino paradoxně zjišťuje, že navzdory tomu že černochy nepovažuje za něco jemu rovného, tak hodně z nich rád sleduje v televizi, poslouchá v radiu či je jinak obdivuje. Jak takový paradox vysvětluje se můžeme podívat níže...

   Následující scénka je zase svědectvím o tom, jaká panuje mezi různými etniky vzájemná důvěra, například při nakupování...




   Mezi různými zde žijícími etniky se také objevují různě šířené pomluvy a báchorky o nebezpečnosti těch druhých za účelem vyvolání strachu. Něco podobného můžeme vidět i u nás v České Republice, kde tento strach vytvářejí také korporátní media proti národnostním menšinám, zejména proti té Romské.


 
   A zde už je závěrečná scéna celého filmu, která ukazuje, že zobáčkem na vahách etnických nepokojů se snadno stává i policie, kdy jednotliví policisté v rámci své xenofobie nepraktikují rovný přístup různým etnickým skupinám, a stejně jako došlo v roce 1992 k rasovým nepokojům v chudých čtvrtích Los Angeles po brutálním napadení afroameričana Rodneyho Kinga policií, tak i zde vražda Radio Raheema přerostla v rasový konflikt s následným vypálením Salovy pizzerie. Mějme přitom na vědomí, že film byl natočen v roce 1989, tři roky před nepokoji v Los Angeles...

Žádné komentáře:

Okomentovat