30. 11. 2013

Miss UK ? We wouldn´t miss you ! (Reportáž)

Dne 29. listopadu se uskutečnila před pražským klubem Roxy protestní akce proti sexismu na půdě Karlovy univerzity. Zúčastnilo se jí odhadem na 60 demonstrantů, kteří měli pro návštěvu akce různé motivace, nicméně jednotící myšlenkou se stal nesouhlas s předkládáním umělých, nepřirozených a ponižujících vzorů ženské krásy společnosti. Jelikož boj za emancipační snahy lidí je i naším bojem, rozhodl jsem se tuto akci podpořit svou účastí a touto reportáží.



   Za jednoho sychravého podzimního večera, když se část pracujícího národa sešla v putykách aby oslavila konec pracovního týdne, sešel jsem se i já před sedmou hodinou večerní na pražském Haštalském náměstí s odpůrci sexismu na Univerzitě Karlově. Naše "oslava" se ovšem nesla v duchu vlastní hrdosti na to, že jsme nepodlehli šabloně falešného ideálu ženské krásy, která je prostřednictvím soutěží typu "Miss" ve společnosti prosazována.

 
   Již od začátku bylo zřejmé, že na akci nepůjde o nudné plísnění účastnic, vystupujících a organizátorů soutěže Miss UK, ale o předkládání pozitivní emancipační alternativy příchozím do klubu Roxy na tyto buržoazní orgie. Na celé akci již od začátku byl evidentní její úspěch. Dokládala to například skutečnost, že počet připravených šerp s nápisem "Za Karlovku bez sexismu" pro všechny účastníky akce nevystačil. Byl jsem ale mezi těmi, na které šerpa vyzbyla. Krom toho bylo možno se vyzdobit toaletním papírem potištěným vzory bankovek, či dokonce vrchním dílem od bikin.



   Takto asi 60 vyzdobených lidských vánočních stromků s transparenty vyrazilo po sedmé hodině na krátký marš vstříc vchodu ke klubu Roxy, kde se již pomalu trousili příznivci soutěže Miss UK na to, co považovali za zábavu. Před vchodem jsme byli uvítáni přítomností několika goril z ochranky, měřící si nás přísnými pohledy, dále skupinou asi dvaceti policistů dohlížejících z druhé strany ulice na to, abychom snad nedej bože nenarušili sebeponižování v klubu soutěžících slečen, a také bohužel deštěm, který se spustil z nebes v nepříhodnou dobu.

   Nikdo z nás ovšem neměl zájem celou soutěž fyzicky narušovat, jen jsme se zábavnou formou pokoušeli přičinit o to, aby se účastníci, vystupující, pořadatelé a soutěžící zamysleli nad důsledky svého konání. Tak jsme činili prostřednictvím distribuce letáků příchozím, zakrytím cedule nade dveřmi klubu Roxy naším transparentem, a hlavně skandováním hesel, která se na místě vymýšlela jednotlivými účastníky. Mezi skandovanými hesly se objevilo například "Máme mozek v hlavě", "Miss UK smrdí" či pro zahřátí skandované "Kdo neskáče volí Topku, hop, hop, hop", což reflektovalo skutečnost, že soutěž Miss UK měl údajně podpořit svou přítomností i pravicový politik za Top 09 a starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký. Na soutěži Miss UK také vystupovala elektropopová kapela Midi Lidi, zpěvák z další komerční soutěže "Československá SuperStar" Jaro Smejkal, a vedle této sebranky bohužel také lidé považující se za součást Hip Hopové kultury, která by ovšem spíše měla motivovat lidi k emancipaci. Těmito lidmi byli rapper MC Wohnout, a producent a rapper v jedné osobě Sax.

   Oproti tomu o zábavu protestujících lidí před klubem Roxy se starala slečna, s vyzývavým oblečením a nanesenou tlustou vrstvou makeupu, satiricky znázorňující modelku a soutěžící z Miss, se kterou organizující slečna s megafonem vedla humorný rozhovor. Odpor ke komerci byl na "modelce" demonstrován provokativní cedulkou "Zde je prostor pro vaší reklamu", umístěnou v její pánevní oblasti.

   Asi po hodině protestu před klubem a po vyčerpání připraveného programu byla protestní akce ukončena, a lidé se začali rozcházet. Myslím, že jsem nebyl jediným účastníkem, který si posléze domů odnesl dobrý pocit z celé akce, která byla naplánována tak narychlo. Navzdory našemu otevřenému odporu k soutěži Miss UK nedošlo k žádnému konfliktu, když nepočítám podivně vyhlížející blonďatou ženu, která se se zhrzeným výrazem ve tváři pokoušela na dešti postávající protestující provokovat. Odpovědí jí byl posměch, stejně jako byl posměch naší odpovědí na celou soutěž, podsouvající mladým dívkám pokřivený ideál systémem ochočené, roboticky se usmívající, sebeponižující a v mnohých případech poněkud anorektické ženské krásy.

Foto - Reflex.cz

3 komentáře:

  1. To je tedy moc hezké, že se smějete tomu jak se nějaká žena namaluje nebo jak se obléká. Stejně tak je moc hezké, že protestujete za zrušení či zákaz nějaké soutěže, do které se někdo dobrovolně hlásí. S tím vaším přístupem by umělci za chvíli nemohli nic tvořit a lidi jen sedět doma s Biblí a Marxem. Jedna věc je říct, že se vám dnešní mediální a společenské představování krásy nelíbí, to je prostě názor. Druhá je pak to vaše věčné hanobení, nadřazování nějaké skupiny lidí (která se vám zrovna hodí do krámu) a hlavně zakazování. Nejhorší je, že se ještě zrovna vy pořád oháníte nějakou svobodou. Nevím jestli je to směšné nebo k pláči. Vzhledem k tomu, že o vás má kromě toho vašeho spolku pár lidí zájem tak dalších 10, to naštěstí asi bude ta první možnost.

    OdpovědětVymazat
  2. Ne, že bych tuhle soutěž na moji alma mater nějak podporovala. Ale každý má snad právo na vyjádření svého názoru (tedy i vy), ať už se nám líbí nebo ne. Bojujete za svobodu a emancipaci žen, ale to vás nenapadlo, že pro některé žensy je prostě důležité, že se někomu líbí? Můžeme pak pochybovat o jejich sebeúctě, ale do hlavy jim nevidíme a vzhledem k tomu, že tím jednáním nikomu neubližují, to není naše věc. Něco jiného je, když se určitý atribut krásy prezentuje v médiích, ale člověk s mozkem si stejně vytvoří vlastní názor, takže se není čeho bát. Spíš byste se měl zamyslet nad tím, co je to svoboda. Je blbost zakazovat lidem pořádat takové soutěže, když je to prostě baví. Ale taky je blbost zakazovat vám proti tomu protestovat, maximálně můžu vyjádřit svůj názor

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Protiakce nebyla vedena za účelem potlačování nečího názoru. Nesešli jsme se tam ani abychom soutěž Miss zakazovali. Naše akce měla za cíl ukázat, jak svým jednáním účastnice škodí nejen sobě ale i společnosti, a měla se snažit je emancipovat na vyšší úroveň, než jen na kus masa na který se má nalepit cenovka porotou. Nevadí nám když se ženy chtějí někomu líbit, ale ten institucionalizovaný a sebeponižující způsob jakým to dělají. Křečovitě se usmívat, nepřirozeně odpovídat na otázky a vystavovat se před očima bandy úchylů z poroty které dívky ani osobně neznají, ale přesto je hodnotí není sebeúcta. Navíc pomyslel někdo na děti, respektive holčičky jaký si z takových soutěží vezmou příklad když jim jsou takovéhle ženy dávány za vzor ?

      Vymazat